Začalo to v roce 1995. Ke své první doze jsem přišla jak slepý k houslím, jak se říká. Šla jsem na návštěvu a domů se vracela se 4 měsíčním černým dogoušem bez PP Jefíkem. Byl tak zvaně nechtěný. Já byla pražská fiflena, která by nenalíčená nešla ani s košem a začala jsem vstávat v 5 ráno, lítala ve tmě se psem aby se vyběhal a nezdemoloval byt do našeho návratu z práce. Najednou mi začalo být jedno jestli jsem namalovaná nebo ne.Makeup nebyl to důležité, slinta na bundě nebo že jdu v teplákách mi nevadilo a středem vesmíru pro mě byla doga.

      Vzala jsem to z gruntu a zodpovědně.Začala jsem chodit na cvičák ,aby jako správný pes byl vycvičen. Tam jsme poznali černého obrovského psa BIBIEN O´BRAYEN MODRÁ OÁZA. S majitelkou Bubáčka jsme se natolik skamarádily, že jsme začaly spolu venčit, ona mě zasvěcovala do vědomostí týkajících se dog a tím prohloubila moji lásku a touhu věnovat se dogám víc. Pořídit si prcka s PP,vystavovat a třeba i chovat byl můj sen! Za rok k nám přibyla modrá slečna z útulku,Sára. To už nám začal být byt malý a tak jsme se začali poohlížet po baráčku. Vyšlo to! S přestěhováním jsem si splnila konečně svůj sen a koupila první černou dogu s PP GITTU VALSKÝ ĎÁBEL.

      Gitta byla moc pěkná fena, nebýt její špatné povahy, získala by daleko víc titulů na výstavách. No co dělat, Gitta ač byla chovná, se na chov nehodila a tak přišla žíhaná fena CORA U RYCHLÉHO ĎÁBLA. Cora je úžasné zvíře se skvělou povahou. S ní jsem okusila první výhry a dočkala se prvních štěňátek s PP. A protože byla jedinečná a první, tak z jejího potomstva u nás zůstal AUGUSTIN RENDOG a taky z dalšího jejího vrhu BABBU RENDOG a BAFFY RENDOG. Gustík byl moje velká naděje. Narodil se jako jediné štěně a já to brala jako osud. Prostě zůstal a já s radostí čekala na den, kdy začneme předvádět, jak jsme krásní. Bohužel jsme zjistili, že mu nenarostl zub a tak se jen proháněl po zahradě a plašil krtky. Babbu  byla další z fen, která navázala na náš chov a podařilo se díky plánovaným spojením další lidičky udělat šťastnými. Z potomků Babbu u nás zůstala FINETA RENDOG a to proto, že lidičky co ji měli zamluvenou se dostali do situace, kdy si pro ni přijet nemohli. Protože už měla půl roku a rostla z ní moc hezká fena, rozhodla jsem se ji dál neprodávat a zůstala doma.

      Taky k nám přibyl další plánovaný žlutý pes. Jezdila jsem za nim skoro každý týden a nemohla se dočkat až už ho budu mít doma. Jmenoval se ARMANI VON GRASLIC a vyrostl z něj krásný žlutý pes. Jednou jsme se s Armíkem jeli pochlubit k chovatelce a kouknout se na sourozence. K ní jsme jeli dva a domů se vraceli tři. Odjela s námi jela jeho sestra, žlutá ANATHEME VON GRASLIC. Byla to krásná, elegantní fena. V naší chovatelské stanici odchovala 3 kvalitní vrhy. Z jejího odchovu v naší stanici zůstala DE MOUTBIEN RENDOG. V předcích má takové pojmy v chovu německých dog jako je úžasná Italka Fawola dei Giganti del Sud. Jak se říká, s jídlem roste chuť. Jezdila jsem na výstavy, hltala v časopisech a na internetu chovatelské stanice ze zahraničí a snila o krásném psu. Sledovala jsem  chovatelskou stanici v Itálii Di Tor Lupara, jejíž zvířata byla úžasná. Typově stejná, elegance s krásnou hlavou, spoustou pysku, klenutým krkem. Je to jedna z nejstarších italských stanic německých dog. Sebrala jsem veškerou odvahu a napsala. Za pár dní přišla odpověď: „ ...mám jednoho žlutého pejska, předpoklad výstav velmi vysoký, přijeďte nebo jede do Portugalska. Jak se říká, rozbila jsem prasátko, moje hodná teta půjčila zbytek a druhý den jsem jela do Říma. Nemohla mě zastavit ani kalamita v ALPACH. Jela jsem pro toho vysněného kluka. Když jsme přijeli ve 3 ráno na místo a přede mnou se otvíraly krásné vrata s obrovskýma kamennýma dogama na bocích, já projížděla úžasným parkem s nádherným domem na konci, zapomněla jsem na bloudění a 10ti hodinovou zajížďku. Najednou mě nebolely nohy a já jen v úžasu stála a čekala až pro mě pan chovatel příjde. Přišel rozespalý a protože jsem bláznivá Češka (jak mě nazval) ukázal mi hned v noci toho mého kluka. Byla to oboustranná láska na první pohled. Bylo mi jedno, co mi pan Lupara povídá, já měla svého QUBILAI KHANA DI TOR LUPARA. Vybral mi opravdu dobře a já byla ráda, že jsem dala na jeho rady a Kubíčka si vzala. Se mnou v posteli dospal zbytek noci, dopoledne naposledy oběhl svůj Italský rajón a vyjeli jsme vstříc výstavní budoucnosti. Výstav jsme si spolu opravdu užili dost, získali titul INTERCHAMPION, CHAMPION ČR, SK,Austrie, pyšní se titulem BEST OF DAY Národní výstavy psů v Brně 2004, absolutním vítězem BIS Speciální výstavy německých dog 2004, CAC z Italské klubové výstavy, CAC z Maďarské klubové výstavy, res.CAC Z Evropské výstavy psu a jiné ......

      S Kubíčkem jsme objeli co se dalo, získal nejvyšší tituly a víc vystavovat ho nemělo smysl. Najednou jsem věděla, že bych chtěla další pokračovatele a navázat na jeho úspěchy. Opět jsme napsala do Itálie panu Luparovi a zanedlouho jsem opět vyrazila pro pejska. YANG DI TOR LUPARA byl opravdu nádherné štěně a když mi pan Lupara nabídl i žlutou fenu XIOMU DI TOR LUPARA neodolala jsem a opět nás jelo víc. Xioma se vyloupla do krásy a já začala hledat krycího psa. Zase nezklamala technická vymoženost tohoto století internet a díky němu jsme našla chovatelskou stanici ve Španělsku De Ulmer. Nejdříve jsem byla přesvědčená, že pojedu krýt tam, jejich JOMER mě okouzlil, ale pak jsem na jejich stránkách objevila mrňouse a bylo rozhodnuto. Chovatelé byli velice vstřícní a měli zájem o rozšíření své krve do Čech. Za pár dní přiletěl z dalekého Madridu PIERR DE ULMER. Protože je ale zatím Péťa mimino, byla nakryta Xioma Quibilai Khanem. Toto spojení se má opravdu krásný rodokmen ,tak jsem si  nechala fenku HABIBI RENDOG .

Jako poslední,bych chtěla vzpomenou na Elišku,celým jmenem ELISHA VOM SCHLOS NORDKIRCHEN,když jsem ji viděla ještě jako mladou fenu,nikdy bych nevěřila,že jednou bude žit s náma,od Elišky jsme se štěnat nikdy nedočkali,ale věřím,že jsme ji připravili krásné staří,zasloužila si to!nikdy nebudu mít fenu s takovou povahou jakou měla ona,byla ůžasná.

Další přírůstek je mladá žíhaná fena CLAUDIANA DI TOR LUPARA,dostala jsem nabídku na tuto fenku,sice mě v rodokmenu vadil tatinek ,který pochazí z CHS Des Terres de la Rairie,ač je to určitě jedna z nejstarších a pro mnohé nejlepších stanic,já prostě tuto stanici nemusím,ale nakonec jsem se rozhodla pro Claudianu z důvodu,že má v krvi poslední potomky ze stanice de la Valle du Priure,která z důvodu umrtí majitele zanikla.Psem T¨paka….jsem chtěla krýt,ale nakonec z krytí sešlo- velké vzdálenosti a tak jsem si to vynahradila z části Claudianou.

Jako poslední přirůstek je mladá žlutá fenka ITALIANA RENDOG,v dnešní době lidi většinou moc nezajímá rodokmen,najdou se fajnšmekři ,kteří si štěně vybirají,dle rodokmenu,ale většina zájemců se na něj ani nezeptá,což mě mrzí,protože se snažím do ČR importovat novou krev a alespon maličko se podílet na oživení chovu ND u nás,takže jsem neodolala a zůstala malá Italiana ,jak řekl náš poradce chovu p.Adlt….ta bloncka vypadá moc pěkně

:o),tak uvidíme,či jí to vydrží až do dospělosti,ještě to je dlouhá cesta .

      To je zatím vše. Snad se nám smečka na nějakou dobu už rozrůstat nebude i když člověk nikdy neví. Někteří z pejsků o kterých je tohle povídání už není mezi námi. Zůstaly jenom vzpomínky na krásné chvilky v jejich společnosti a já jsem ráda, že mi bylo dopřáno se mihnout v jejich životě. Budu Vás o tom našem soužití průběžně informovat a věřím, že se Vám u nás bude líbit a pokud budeme mít chuť, zastavte se, sami se můžete podívat, jak to v takové smečce funguje. Budete vítáni .